Mistr České republiky 2015

Stafordšírská bulteriérka Gaia Mesiah Bee-Master přesvědčila brilantním výkonem v obou speciálech oba rozhodčí - Mgr. Lucii Dlouhou z Prahy (94 b.) a Ms. Vladimíra Kuchtu ze Žatce (185 b.), že je nejlépe připravenou a načasovanou účastnicí na datum konání mistrovství. Její razance a touha po nalezení všech šesti subjektů při bezchybné spolupráci a vedení své psovodky Ms. Hedviky Češkové nenechala nikoho z přihlížejících na pochybách, že je nejoprávněnější vítězkou této nejnáročnější soutěže záchranářských kynologů. Šestnáct kvalifikovaných psovodů ze čtyř brigád bojovalo v intencích zkoušky ZPJ na dvou místech vzdálených od sebe asi deset km při pátrání po třech živých osobách a třech cadaverech s pouhou půlhodinovou pauzou. I na poslední disciplínu poslušnosti nastupovali psovodi pod přísnou taktovkou rozhodčího Ms. Viléma Babičky vzápětí po skončení vyhledávacích prací a také zde již únava byla na výkonech psů velmi zřetelná. Kondice psů je dnes světově diskutovaným problémem a není rozhodně asi od věci zamyslet se před blížícím se sjezdem SZBK nad znovuzavedením nějaké kondiční prověrky. Nejcitelnějším nedostatkem se při prohledávání terénů jevila menší razance psů a chyby ve vedení od psovodů při nedokonalém vykrývání prostorů. Dosažený výsledek vítězky je o to obdivuhodnější, že přestože teprve v červenci skončily její mateřské povinnosti, dokázala se během jednoho měsíce úspěšně připravit na kvalifikační Český pohár do Ostravy a za další měsíc na finále mistrovství do Pelhřimova. Podobně skvělým způsobem byla připravena i fletka Ira Black Devil Tichý Ruland chomutovské Petry Svobodové, která v tandemu s vítězkou také splnila zkoušku ZPJ. Na třetím místě se usadil další flet Noroó z Vlčích luk dlouholetého matadora mistráků Michala Svobody, který po návratu z nemocnice ještě zápasil s hendikepem zraněných zad. Přestože oba použité terény byly velmi specifické a na první zběžný pohled budily mírné rozpaky, zkušení rozhodčí si s nimi dokázali poradit tak, aby byla dostatečně prověřena výcviková úroveň všech účastníků. Každopádně nebyly terény dopředu známy a rozhodně nebyly pro žádného závodníka k dispozici na trénink. Tento nežádoucí jev byl tentokrát bezezbytku odstraněn tak, aby akce co nejvíce připomínala praxi. Za to je třeba pořadatelské brigádě Vysočina vyslovit upřímné poděkování i vzhledem k velmi malé členské základně. Velmi dobře zajištěná akce je důkazem, že obětavostí lze velmi mnoho věcí nahradit.