Používáním těchto stránek souhlasíte s ukládáním souborů cookies na vašem zařízení.

Přihlášení
Email:
Heslo:
Zapomenuté heslo
Zapomenuté heslo
Email:
<< Zpět na příhlášení
Přihlásit

Základní prováděcí ustanovení pro speciální cviky



Terén pro vyhledávání v každém druhu zkoušky musí být vždy zřetelně vyznačen. Kde nejsou dostatečné přírodní hranice (cesta, alej, potok) musí být použity značky nebo vytyčovací pásky, při lavinových pracích terče nebo žluté praporky, na vodní ploše bójky, při snížené viditelnosti a za tmy světelné body. V sutinách je v rozměrech terénu nutno pamatovat na sčítání ploch různých podlaží (sklepy, patra apod.)

Terén pro vyhledávání musí být v souladu s požadavky daného druhu zkoušky a musí v něm být k dispozici nejméně dvojnásobek každého typu adekvátních úkrytů pro daný druh a stupeň zkoušky. Pokud nebude tato podmínka dodržena, má rozhodčí právo zkoušky neposoudit.

Prostor pro průzkum terénu musí být takový, aby činnost psa byla zcela přesvědčivá. Přírodní terén musí obsahovat houštiny a porost pro člověka obtížně prostupný (stoupající náročnost a obtížnost terénu směrem k vyšším stupňům zkoušky). Prostor imitující budovy po zemětřesení či výbuchu musí obsahovat dostatek nahromaděného materiálu a pestrou škálu úkrytů  (stoupající náročnost a obtížnost terénu směrem k vyšším stupňům zkoušky jak s ohledem na pohyb psů, tak i ve vztahu k úkrytům).

Speciální cvik se u všech stupňů ZZP, ZTV, ZLP, zkoušek typu cadaver a zkoušky ZPJ provádí dvakrát, vždy s různými osobami a v různých terénech. Pouze u zkoušky ZZP 1 je možné pro obě prohledání použít jeden terén, avšak se dvěma různými vstupy.

Počet pohřešovaných osob (subjektů) je v obou terénech ukryt v psovodům neznámém poměru. Pro hodnocení není důležité, v jakém pořadí pes osoby nalézá. Minimální vzdálenost mezi použitými úkryty je 20 kroků.

Psovod se pohybuje terénem podle vlastní volby a pokynů rozhodčího. Rozhodčí může svým pokynem pohyb psovoda v terénu vymezit, především s ohledem na druh zkoušky, bezpečnost psovoda a obtížnost terénu. Pro práci v noci je psovod vybaven čelovou svítilnou, ruční svítilna není dovolena.

Pes může být zcela odstrojen nebo pracuje s obojkem či v záchranné dečce, příp. v ochranných návlecích na nohách a může mít rolničku. Pro práci v noci nebo v temných prostorách má na krku světelný zdroj.

Nalezení osob (subjektů) psovod oznamuje vysílačkou a co nejpřesněji určí vedoucímu terénu místo a druh nálezu. Po nahlášení nálezu opouštějí nalezené osoby prohledávaný terén podle pokynů rozhodčího. Za účasti psovoda se vyprošťuje až poslední nalezená osoba ve druhém terénu.

Při nenalezení některé osoby nebo vzorku lidského pachu není zkouška splněna, pes obdrží bez ohledu na získané body známku chybně. Pokud k této chybě došlo v prvním terénu speciálních prací, není tým rozhodčím připuštěn k prohledání druhého terénu. Stejně tak nelze uznat označování úkrytů nalezených psovodem.

Při označení falešného úkrytu je práce psa ihned ukončena s dosud dosaženými body a nelze splnit limit pro zapsání zkoušky. Pes obdrží celkové hodnocení ve známce chybně. Pouze na výcvikových akcích (závodech) může být pes i po označení falešného úkrytu a okamžitém ukončení práce v prvním terénu rozhodčím připuštěn k prohledání druhého terénu, avšak bez ohledu na celkem získané body musí být hodnocen známkou chybně.

Při kontaktu psa s figurantem, který rozhodčí vyhodnotí jako agresivitu, dochází k okamžité diskvalifikaci, tudíž i ke ztrátě všech v disciplíně dosud dosažených bodů.

Za opuštění terénu vedoucí k ukončení práce psa se považuje cílené vzdálení z prostoru (např. za zvěří) nebo opakované vybíhání přes 20 kroků mimo hranice terénu způsobené nekázní, které po dvou napomenutích může rovněž vést k ukončení disciplíny. Chybou je však i přílišná vazba na psovoda ústící v neochotu k vybíhání. Prohledávání musí být živé, ovladatelné, s patrnou snahou o splnění účelu cviku.

Rozhodčí je povinen ukončit práci psa i v případě, kdy pes ztratil zájem o práci a je psovodem k činnosti nucen povely. Rozhodčí nemá povinnost v takovém případě čekat na vypršení časového limitu. Naopak při vypršení časového limitu na stopě, kdy pes intenzivně pracuje v posledním úseku, je dovoleno nechat psa dojít do konce.

Označení osob – Účelem cviku je, aby pes všechny nalezené subjekty svým chováním co nejpřesněji a nejpřesvědčivěji označil. Pes oznamuje nálezy ukrytých pomocníků štěkotem, ve sněhu i hrabáním. Rovnocenně z pohledu hodnocení je možné označení nalezených subjektů i formou tzv. nálezky, psovod však musí před zahájením práce tuto formu značení oznámit rozhodčímu. Nalezené osoby pes nesmí napadat ani od nich odbíhat. Ukryté osoby nesmí psa v průběhu cviku na sebe upozorňovat, vybízet ke štěkání nebo jinému způsobu značení či ovlivňovat jeho setrvání na místě. Pokud pes označuje úkryt pomocníka, musí setrvat na místě a vytrvale štěkat až do příchodu psovoda. Jakmile pes označí úkryt pomocníka, psovod zvednutím ruky hlásí nález a slovně do vysílačky popíše, o jaký druh nálezu se jedná (např. „živá osoba ve výšce“). Pak na pokyn rozhodčího odchází k místu nálezu.

Hledané předměty nebo vzorky pachu musí být nalézány a označovány psem naprosto samostatně, bez jakéhokoli pobízení či dalších povelů. U lavinových prací malé hledané předměty pes aportuje, velké předměty (batoh, krosna) označuje hrabáním, vyštěkáním či kteroukoli z poloh, případně kombinací všech možností. Vzorky lidského pachu pes označuje štěkáním, hrabáním, zaujetím některé z poloh, případně kombinací všech možností. Hodnotí se výrazně přesnost a intenzita značení, pokud však pes při značení vzorku lidského pachu neštěká, nemůže za intenzitu značení obdržet známku výborně. Aportování u vzorků lidského pachu není přípustné. Na nález a označení předmětu nebo vzorku lidského pachu reaguje psovod stejně jako při nalezení osoby zvednutím ruky a nahlášením druhu nálezu do vysílačky.

Označení předmětů a osoby na stopě je dovoleno provést kteroukoli z poloh, malé předměty i aportováním a velký předmět i osobu vyštěkáním. Z těchto důvodů kombinace způsobů značení není na závadu. Způsob označení hlásí psovod rozhodčímu před stopou. Pokud však pes na konci stopy neštěká, může obdržet nejvýše známku uspokojivě. Nález a označení předmětu i osoby psovod oznamuje zvednutím ruky a teprve na pokyn rozhodčího smí jít ke psu. Předměty poté zvednutím ukazuje rozhodčímu a ponechá si je u sebe až do ukončení stopy, kdy pak předměty odevzdá rozhodčímu. U nalezené osoby po jejím označení provede psovod na pokyn rozhodčího její vyproštění a osobu odvede k rozhodčímu. Agresivní chování u nalezené osoby znamená diskvalifikaci. Neoznačení osoby na konci stopy znamená celkové nesplnění disciplíny.




Aktuální informace
Změny NZŘ SZBK ČR
platné od 1.7.2016
Na základě usnesení 20. Sjezdu SZBK ČR jsou od 1.7.2016 provedeny následující změny ve Zkušebním řádu SZBK ČR:
26. červen 2016
Povinnost kontroly
Všichni vedoucí brigád jsou povinni do konce měsíce února provést důkladnou kontrolu členské základny a zaplacených členských příspěvků. Osobně ručí za to, že odevzdané soupisky jsou v souladu s elektronickou evidencí na stránkách SZBK.
10. únor 2016
Návrh znění NZŘ
k projednání na Sjezdu SZBK ČR 30.4.2016
26. duben 2016
Čestní členové
Plénum SZBK ČR na svém zasedání 9.1.2016 udělilo tituly čestného členství čtyřem zasloužilým psovodům Svazu záchranných brigád kynologů Jaroslavu Flíčkovi (JČZBK), Mileně Kubové (JČZBK), Jaroslavu Strouhalovi (ZBK PK) a Janu Pokornému (ZBK JMK). Blahopřejeme!
9. leden 2016
Smutná zpráva
Dne 21.12.2015 ve svých třiasedmdesáti letech zemřel dlouholetý úspěšný psovod a instruktor svazu, čestný člen a člen výboru královéhradecké brigády Láďa Frýdl. Pro všechny, kteří jej znali, je jeho odchod velkou ztrátou...
21. prosinec 2015
... přejít na všechny aktuality